|
Úvod
Přestože se kategorie osobních digitálních rekordérů i v našich notně opožděných luzích a hájích postupně zabydluje a jednotí, objeví se čas od času zajímavá novinka. Jednou z posledních, které okamžitě přitáhly mou pozornost, byl také nový model od firmy Dream Multimedia, Dreambox DM-600 PVR. Jak je u Dreamboxů dobrým zvykem, jde o přístroj klasické otevřené koncepce založené na Linuxu, s LAN rozhraním a modemem. Z typických charakteristik bych vyzdvihl, že je rozměrově velmi malý až miniaturní a oproti vyšším modelům DM-7020 / DM-7025 je hodně zajímavý i cenově. Zajímavostí je ještě mnohem víc, ale nepředbíhejme. | |||||
|
Popis a design
Dreambox DM-600 PVR je přístroj opravdu velmi malý, rozměry 200 x 140 x 40 mm přibližně odpovídají nižšímu modelu DM-500. Skříňka
je precizní ocelová, s plastovým čelním panelem typického dreamboxovského vzhledu, který je poměrně skromný. Kromě jediného tlačítka
pro změnu z/do stand-by režimu a tmavého okénka s indikačními diodami a infra čidla po pravé straně vpředu nalezneme po straně
levé pouze otvor pro vložení karty do vestavěné univerzální čtečky čipových karet (podobně jako u DM-500T). O to zajímavější je však
zadní panel.
Nalezneme zde kromě anténního vstupu a výstupu sice jen jeden konektor SCART, ale zato 3x AV CINCH výstup i konektor
pro S-Video (Hossiden), optický audiovýstup (Toslink), sériový konektor pro RS-232, telefonní konektor modemu (RJ-11), napájecí
souosý konektor (DC 12V) a zlatým hřebem je konektor síťového rozhraní (RJ-45). Dlužno dodat, že konstrukce působí velmi robustním
až téměř nezničitelným dojmem, např. SCART konektor je kromě připevnění k základové desce přišroubován dvěma vruty ještě k zadnímu
ocelovému plechu, což obvykle značí poctivé dílenské zpracování. Součástí balení je kromě přístroje samotného také dálkový ovladač
s bateriemi (2xAA), spínaný napájecí adaptér na 230V, český i originální návod k obsluze, výměnný zadní plech pro terestriální
alternaci a minivrut pro připevnění výměnného tunerového modulu.
| |||||
| |||||
|
Zapojení a nastavení
Přístroj jsem standardně připojil na zdroj UHF signálu (testovací anténu), SCART kabelem propojil s televizí, zapojil patch kabel
do místní LAN sítě (přes switch) a síťovým adaptérem zajistil jeho napájení. Na TV se objeví startovací obrazovka a přístroj bootuje.
Nějakou chvilku to trvá, ale rozhodně ne déle než u DM-7025, ostatně bootovat je třeba jen zřídka, takže je to skoro jedno.
Originální firmware (přístroj byl vybaven verzí 1.4.0) nabídl obvyklé nastavení jazyka menu, včetně češtiny
(pokud omylem zabloudíte do nějaké arabské hatmatilky, k návratu do mateřštiny pomohou šikovné vlaječky).
Následovalo automatické ladění, po němž přístroj nazlezl všechny stanice multiplexu A, zatímco multiplex B nikoli.
To se bohužel Dreamboxům stává poměrně běžně (i těm dražším) a druhý multiplex, případně oba dva, bývá nezbytné naladit manuálně,
podobně je tomu i s mimopražskými DVB-T multiplexy. Není známo, proč nejsou Dreamboxy schopny vyhledávat stanice klasickým postupným
skenováním celého pásma, ale zatím to tak je. Naladění se tak stává jedním z uživatelsky nejméně příjemných kroků. Jakmile jsou
ale stanice naladěny, přístroj bez problémů, stabilně a kvalitně programy zpracovává. Z možností nastavení bych vyzdvihl
maximálním možnou nastavitelnost SCART výstupu (CVBS, RGB, S-Video i YPbPr, mimochodem komponentní YPbPr nemá ani DM-7025)
či možnost nastavení velikosti a pozice teletextového okna (třeba tak, aby byl teletext menší a v rohu, kde nebude zakrývat celý obraz).
Provoz přístroje se jeví jako velmi úsporný. Ani během dlouhodobého nahrávání se přístroj ani jeho napájecí
adaptér neohřál na u jiných PVR běžnou vyšší teplotu.
| |||||
|
Ovládání a menu I model DM-600, podobně jako ostatní Dreamboxy, má velmi dobře propracované OSD menu s mnoha zajímavými funkcemi, které přístroje jiných značek nemají. Logika jejich ovládání je však trochu jiná než u většiny klasických stolních přijímačů a uživatel si musí na tuto změnu zvyknout. Jako majitel modelu DM-7025 mohu (resp. můžeme) z vlastní zkušenosti potvrdit, že pakliže si na systém zvyknete, zjistíte, že není vůbec špatný a má svou logiku, ale chvilku to trvá. Velkou výhodou již od počátku je naopak kombinovaný dálkový ovladač, kterým lze kromě Dreamboxu ovládat i naprostou většinu TV (lze i přeprogramovat přes interní sériový konektor). DO je poměrně velký a těžký, ale drží se v ruce výborně a jeho tlačítka mají příjemný a spolehlivý chod. Některá tlačítka mají více funkcí, v závislosti na stavu přístroje. K zjištění aktuálního přiřazení funkcí jednotlivým tlačítkům lze vždy využít tlačítko HELP, s jehož pomocí de facto nepotřebujete návod.
Po naladění všech dostupných stanic doporučuji vytvořit si vlastní uživatelsky definovanou skupinu stanic, do níž jednotlivé stanice
zařadíte v požadovaném pořadí. Je to rozhodně jednodušší než celkový seznam stanic přerovnávat. Skupin stanic (Bouqets)
může být i větší počet a mohou být libovolně pojmenovány. Pokud používáte skupinu kanálů pouze jednu (zatím to bude v ČR asi
pravidlem), přístroj si pamatuje, že má volit kanály z posledně navolené skupiny dokud nenavolíte skupinu jinou, takže méně zdatní
uživatelé skupiny nemusí vůbec řešit. Kanály lze přepínat kromě přímé volby číslem trochu netradičně také šipkami doleva doprava,
zatímco po stisku šipky nahoru nebo dolů se zobrazí seznam kanálů aktuální skupiny kanálů (jako menu). V něm lze požadovaný kanál
vybrat šipkami a potvrdit stisknutím OK. Pro přepínání kanálů tak lze vystačit s dvěma či třemi tlačítky.Nový Dreambox má trochu jiné, a řekl bych příjemnější, uspořádání menu v tom smyslu, že jednotlivé základní režimy TV, Radio a Soubory lze navolit ze základního menu, takže si ani zapomětlivější uživatel (třeba já) nemusí pamatovat funkce jednotlivých tlačítek a jde najisto rovnou přes menu. Za zmínku stojí i možnost širokého výběru stylů menu (skin), spousta her a pluginů, jejichž zkoumáním zvídavější uživatel rád stráví nejednu volnou chvilku (do toho se pouštět nebudu, to by bylo na dalších 10 stránek). EPG je jedním slovem luxusní, protože lze navolit zda chcete zobrazit pouze seznam pořadů pro jednotlivou stanici nebo kompletní časovou osu na všech stanicích, navíc nastavitelnou v šesti šířkách (časová lupa). Z něj lze samozřejmě jedním tlačítkem vytvořit položku časovače pro nahrávání, rezervaci či streamování právě označeného pořadu. Vše je intuitivní, přehledné a spolehlivě funkční. | |||||
|
Vlastní příjem a základní funkce Příjmové vlastnosti jsou srovnatelné s naprostou většinou stolních přístrojů a ani příjem v mírně zhoršených podmínkách nedělal testovanému přístroji s uvedeným typem disku problémy (úplně špičkový, tj. srovnatelný s Topfieldy, Humaxy či RWT, v tomto směru ale není, jde o běžný standard, přibližně jako Technisaty). O disku se zmiňuji proto, že právě nevhodná volba značky disku bývá častým důvodem proč přístroje typu PVR (a to platí obecně) mohou mít problémy se signálem. Jednoduše řečeno, některé disky, v závislosti na konstrukci disku i přístroje, produkují rušení, které během jejich chodu negativně ovlivňuje tuner. I přepínání kanálů je rychlé a bezproblémové. Firmware zobrazí po přepnutí na nový kanál lištu s informacemi o aktuálním a následujícím pořadu, jakož i další parametry v podobě intuitivních ikonek (stereo, TXT, SUB, ...). Nahrávání je také velmi rychlé,
navíc je malý disk oproti 3,5palcovým kolegům výrazně méně hlučný, takže ani za chodu prakticky není slyšet. Za zmínku stojí,
že disk se rozbíhá až když je jeho chod opravdu potřeba, nikoli při každém zapnutí přístroje, a zastavuje se po 10 minutách
jeho nepoužívání. Pokud tedy celý večer nenahráváte ani nepřehráváte, jen sledujete živé vysílání, disk zůstává v klidu,
což považuji za naprosto ideální. Ještě bych vyzdvihl fakt, že přestože je tento model jednotunerový, lze i během nahrávání
živě sledovat jiné stanice v rámci naladěného multiplexu. Nahrávám-li tedy například z ČT1, mohu zároveň živě sledovat jakýkoli
jiný program z multiplexu A, např. Novu, ale např. Primu z multiplexu B pochopitelně nikoli. I to je ale v oblasti jednotunerových
modelů výrazný bonus. Zajímavé je i to (majitelé DM-7025 znají), že přístroj se při naplánovaném nahrávání (přes časovač)
vlastně nezapíná, ale proběhne jen to nahrávání, což je spíše výhoda, protože přijímač zbytečně neplaší spínacími
signály na SCARTu jiné připojené přístroje (existují například televizory nebo videorekordéry, které detekují přítomnost externího
videosignálu a samy se zapnou). Stejně jako u DM-7025 lze přehrávat i dosud nedokončené nahrávky a podobné šikovné věcičky.Přehrávat lze, kromě vlastních nahrávek z digitálního vysílání, také MP3 soubory, JPEG obrázky (omezení velikosti jsem nezjistil, zobrazí 6 Mpix i větší) a video v kompresi MPEG-1/2 (koncovka *.MPG). Soubory s koncovkou AVI přístroj nevidí a neumí je ani přehrát. Nejde přitom o nedostatek firmwaru, protože dekomprese MPEG-4 tak jako tak vyžaduje jiný hardware. | |||||
|
Komunikace, lokalizace, speciální funkce A dostáváme se snad k tomu nejzajímavějšímu, komunikaci a speciálním funkcím, které jsou pro všechny Dreamboxy tradičně typické.
Po připojení přístroje do lokální sítě (nejlépe běžným patch kabelem do switche, případně přímo do PC kříženým kabelem)
je vhodné zadat, nebo alespoň zkontrolovat, síťové nastavení, zejména IP adresu, masku podsítě, případně i výchozí bránu.
Možné je zadat, jak pevnou IP adresu, tak nechat přístroji přidělit adresu dynamicky, přes DHCP.
Tímto je přístroj připraven ke komunikaci. Je dobré vědět, že přístroj komunikuje vždy, je-li připojen do sítě, tedy i ve
stand-by módu. To je většinou výhoda, protože jej můžete používat i jako domácí či malý firemní souborový server,
nevýhoda je to ohledně zvýšení bdělosti při nastavení firewallu a přístupových oprávnění. Z PC na síti lze s přístrojem
komunikovat jak přes FTP protokol (to je asi nejrychlejší), tak klasickým sdílením disku z Windows
(SAMBA). Přístupné jsou pochopitelně nejen nahrávky na disku (složka HDD),
ale také virtuální složky přístroje s firmwarem a jeho nastavením. Orientace v těchto složkách již vyžaduje nějaké elementární
znalosti Linuxu a organizace Dreamboxu a jakékoli zásahy destruktivního charakteru (tj. změna nebo mazání souborů) začátečníkům
velmi nedoporučuji (vše je vratné, ale někdy ne jen uživatelsky).Ani já nejsem v Linuxu a strukturách FW úplně kovaný, jednu drobnou změnu firmwaru jsem si ale neodpustil. Jedná se o zanesení kódů multiplexů A a B do tabulky dvoubajtového kódování EPG (ISO 6937). Po změně tohoto souboru (jde o přidání 2 řádků textu) a úplném restartu přístroje (jen do stand-by a zpět nestači) přístroj zobrazuje všechny české znaky v EPG korektně. Totéž platí i u teletextu (tam ani žádná úprava třeba není). Nahrávky jsou na disku ve standardním formátu MPEG-2 transport stream (koncovka *.TS) a mohou být automaticky segmentovány v rozsahu 1 až 16 GB (to se hodí např. pokud víte, že je budete přenášet postupně, na menších médiích, případně na disku s FAT32). K přehrávání v PC doporučuji například freeware VLC player, k synchronizaci, zpracování a střihu pak třeba freewarový ProjectX. FTP/LAN komunikace je i při provozu velmi rychlá (rychlejší než USB komunikace u jiných PVR přístrojů) a spolehlivá (nepadá). Na disku lze z PC vytvářet i vlastní složky, které DM-600 PVR respektuje. V rámci uvedených formátu si tedy můžete disk zorganizovat stejně jako nahrávky na PC. Záznamy lze pochopitelně přejmenovávat, a to jak v přístroji, tak z PC přes síť. | |||||
|
Shrnutí Přístroj Dreambox DM-600 PVR nabízí v zásadě velmi podobné vlastnosti jako jeho starší sourozenec DM-7025. Ten je ale větší a také o poznání dražší. DM-600 je prostě jednoduše řečeno nadupaný všemi funkcemi funkcemi, kterých může přístroj této velikosti, koncepce a ceny dosáhnout. O možnosti vlastní úpravy firmwaru (zdroje jsou volně dostupné, v rámci GNU), pro zkušenější uživatele a vývojáře asi není třeba hovořit. Ti méně zkušení mohou vyzkoušet již hotové alternativní firmwary různých vývojových skupin. Přístroj je ale určen i úplným laikům, běžným uživatelům, kterým jistě dobře poslouží také. Nejlépe vyhoví pochopitelně příznivcům LAN komunikace a zpracování záznamů v PC (z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že je výrazně pohodlnější a rychlejší než USB 2.0). V LAN vidím největší přínos tohoto modelu. Jde také zřejmě o nejmenší a nejtišší PVR na trhu, přičemž však nepostrádá výbavu velkých modelů a mnohé v tom dokonce i předčí. | |||||
|
Souhrnné hodnocení + kompaktní rozměry + vyměnitelný tuner + kompletní česká lokalizace (menu, EPG, teletext) + LAN rozhraní, modem + přehrává MPG, MP3, JPEG + živé sledování během nahrávání v rámci multiplexu + možnost napájení z 12V zdroje (auto, karavan, chata) + velmi rozumná cena - pouze jeden SCART výstup - nezbytnost ručního naladění - ne úplně obvyklé ovládání - nepřehrává DivX/XVid | |||||
|
Pro dokreslení představ o přístroji si můžete prohlédnout sérii důležitých screenshotů z různých fází testování (ponechávám bez komentáře). | |||||
|
Otestoval a recenzi připravil Ing. Radek Donát DVBTshop.net ve spolupráci se serverem www.digitalnitelevize.cz, 4.6.2007 |